Vystoupila jsem z letadla a nasála ten krásný Londýnský vzduch.Bylo to nádherné být zase v jiném a tak krásném prostředí.Pokoušela jsem se nemyslet na ten sen, ale nešlo to.V hlavě jsem si ho pořád dokola přehrávala.Nemohla jsem najít důvod i ten nejmenší, proč se mi ten sen zdál.
Čekaly jsme s mámou před letištěm než dojede taxík.Taxík dojel, my nastoupily a řidič se zeptal kam to bude.Když jsme mu řekly adresu, překvapeně se na nás podíval, ale radši nic neřikal a to udělal dobře.
Vystoupily jsme před obrovskou a nádhernou vilou.
"Ahoj Anne" řekla nadšeně máma, když se Anne onjevila ve dveřích a šla nás přivítat.
"Ahojte, už jsem se nemohla dočkat"
"Mno Sophie, ty nám rosteš do krásy" přeměřila si mě pohledem a objala mě.Já se trochu začervenala, ale naštěstí si toho nikdo nevšiml.
"Kde máš Harryho?" zeptala se máma.O bože, proč se musí ptát zrovna na tohle.Doufám, že nebude doma.
"Momentálně není doma, ale za chvíly by měl přijít.Volala jsem mu, že dojedete." Díkybohu, že není doma.Nevím, jak by to dopadlo kdybych ho teď viděla.První se na to musím psychycky připravit.
"Tak už pojďte dovnitř a nestůjte tady" zavelela Anne a my jsem si už táhly naše kufry do domu.Když jsem spatřila ten luxus, kde si bydlí, cítila jsem se jako někde v paláci.Měli to krásně zařízené, upravené a čisté.Vyzula jsem si svoje sněhobílé balerínky a šla do obýváku za mámou a Anne.Chvíly jsme si tam povídaly o všem, co je nového a takové ty kecy.
"Áá, Harry.Mno konečně už jsme myslely, že se tě nedočkáme."
"Promiň mami, ale Louis si zapoměl klíče doma, takže jsem se musel vrátit."
"Ahoj Harry, ráda tě vidím." pozdravila ho máma.Já jsem se jen na něho dívala neutrálním pohledem.Harry se na mě usmál, ale já jen smutně odvrátila hlavu.
Moc dlouho se tu s náma nezdržel a já jsem byla za to vděčná.Odešel někam nahoru.
Máma s Anne si zase začaly povídat.
Asi po 10 minutách Anne řekala:
"Jéé, my tu pořád sedím a vy jste se ještě ani nevybalily.Pojďte.Budete bydlet v pokojích pro hosty.Sophie, ty máš pokoj už nachystaný.Je na konci té dlouhé chodby nahoře, hned naproti Harryho pokoje." Já jsem jí poděkovala a šla s kufrem nahoru.Nebyla jsem vůbec ráda, že mám pokoj naproti Harryho...Zhluboka jsem se nadechla a vstoupila dovnitř.
Pokoj byl nádherný.S koupelnou a hlavně velká manželská postel uprostřed.Postavila jsem kufr a šla k posteli.Byl na ní vzkaz a k tomu rudá růže.Vzala jsem vzkaz do ruky a začala číst:
Sophie,
vím, že mě teď pravděpodobně nenávidíš, ale chci ti to vše vysvětlit.Vím, že jsme spolu byli jen krátkou dobu, ale aspoň na tu chvíli jsem byl šťastný.Nikdy nezapomenu na to, co jsme zažili, nikdy nezapomenu na tvůj úsměv, tvoje oči, tvoje rty...na tebe.Prosím, dej mi šanci ti to vysvětlit.
Forever with love.....xx
Když jsem ten list četla rozplakala jsem se.I přes to, že jsem teď byla na Harryho naštvaná, pořád někde hluboko v srdci pro mě byl tím nejdůležitějším člověkem.Ani neví, jak moc mi ublížil.Kolik nocí jsem kvůli němu proplakala, kolik nočních můr se střídalo v mé mysli....
Najednou začala hrát v pokoji písnička od Brayena Adamse - Here I am.Vstala jsem z postele a podívala se po pokoji, kdo a kde se pustila ta písnička.Najednou mi někdo zezadu zakryl oči.Otočila jsem se a uviděla před sebou stát Harryho v plné své kráse.Do očí se mi hned nahrnuly slzy.Už, už jsem se chystala něco vyslovit, ale hned jak jsem rozevřela rty, Harry mě jemě přiložil prst na ústa.
"Sophie, prosím, já ti to chci vše vysvětlit.Vím, proč si na mě naštvaná, kvůli tomu článku....S "tam tou" jsem chvíli chodil, ale rozešel jsem se s ní asi dva měsíce předtím než jsme vůbec dojeli k vám.Média to pak hrozně dlouho rozmazávali.Sophie, jsi pro mě ten nejdůležitější člověk na světě.Hrozně si mi chyběla ten rok co jsme se neviděli.Miluji tě sophie a navždy budu..." jak to dořekl skutálela se mi po tváři další slza a Harry mi ji setřel.
"Harry....já..." nemohla jsem to vydržet a silně jsem ho objala.Plakala jsem mu na rameni a on mě pevně svíral.V jeho objetí jsem se cítila tak bezpečně.
"Promiň" vydala jsem po chvíli ze sebe tichounkým hláskem.
"Ty se nemusíš za nic omlouvat." šeptl mi do ucha.Já se od něj odtáhla a zadívala se do jeho krásných očí.
"Ale kdybych se tě aspoň zeptala, nereagovala tak zle, mohlo..." Dál jsem to nedopověděla, protože mě Harry umlčel polibkem.Tohle mi tak chybělo.Cítit jeho teplé rty na mých, cítit jeho dech.Odtáhla jsem se...
"Miluji tě" řekla jsem.
Pojď se mnou něco ti ukážu.Usmál se a vedl mě za ruku pryč z domu, na zahradu.Zastavili jsme se u nějaké lavičky, kde byl nádherný výhled.
"To je krásné" řekla jsem s nadšením dívající se na tu nádheru.
"Né tak jako ty" Harry mě objal ze zadu za pás a dal mi pusu do vlasů.
Žádné komentáře:
Okomentovat